TzHaaři
Autor: Tom rrrr
http://www.rsko.cz/upload/up/45069_Tzhaar%20koncept.png
TzHaaři jsou zvláštní, moudrá, přísně kastovní společnost sídlící už tisíce let téměř výhradně jen v Karamjské sopce v rozlehlém podzemním městě jménem TzHaar (v překladu ‚posvátný oheň‘).
Popis
Jejich těla tvoří pouze čistý obsidián a láva, jež jim dává život a umožňuje pohyb. Mají genetickou paměť – každý TzHaar se rodí se vzpomínkami všech TzHaarů, kteří mu předcházeli, což z nich činí velice inteligentní druh. V průměru jsou dva metry vysocí, mají čtyři ruce a na každé tři prsty. Kupodivu se rodí z vajec a žijí neuvěřitelně dlouho. Živí se masem různých jeskynních zvířat.
TzHaaři mají velikou sílu a vrozenou odolnost proti ohni a nemocem (zkuste nakazit chřipkou kus kamene). Chodí po dvou, přičemž obvykle používají zbraně, nejčastěji obsidiánové, protože ty vydrží sopečný žár.
Ještě před smrtí snesou vejce, do kterého uzavřou své vzpomínky, a poté se rozpadnou na surový obsidián. Bez posvátné lávy se ovšem nemohou pohybovat a jsou v něm už navěky uvěznění.
V posledních letech se „porodnost“ začala drasticky snižovat, až mají někteří TzHaaři strach, že druh směřuje k vyhynutí. K vyklubání vejce je navíc potřeba správná teplota a není-li udržována, může se stát, že se narodí tvor zvaný ga’al – bytost bez vzpomínek po předcích.
Historie
O tzhaarské historii se toho moc najít nedá. S jistotou existovali už poté, co Guthix vytvořil v Prvním věku vulkán, možná ale už někde přebývali i dříve. Žili si tiše a v poklidu svým životem izolováni od vnějšího dění (např. God Wars, kterých se z nich zúčastnila jen nepatrná hrstka).
První skutečný kontakt s okolním světem navázali až ve Čtvrtém věku, kdy se setkali s varrockým urozeným dobrodruhem Samuelem Scourduelem, který na TzHaary omylem natrefil při průzkumu Karamjy (polomrtvý hlady a vyperpáním z horka). Zpočátku si myslel, že se jedná o pouhé sochy, čekalo ho ovšem překvapení. Rychle vystřízlivěl i z myšlenky, že jsou TzHaaři jen neinteligentní zvířata, když se de facto stal osobním mazlíčkem TzHaar-Hur-Ix. TzHaarce ovšem péče o něj moc nešla (nedocházelo jí, že musí mít kapku jiný jídelníček než běžný TzHaar) a tak se Samuel rozhodl utéct. To se mu s pomocí vlastnoručně zbudovaného obsidiánového žebříku povedlo a mohl tak svět o TzHaarech informovat.
V Pátém věku, před 104 lety, TzHaar bez příčiny napadli místní lesser démoni. Přestože se jim nepovedlo dostat do města, zničili původní vchod do TzHaaru (velmi podobný tomu současnému) a mnoho let tak do TzHaaru vedl pouhý holý tunel. Od této tkzv. Bitvy o TzHaar mezi sebou drží démoni s TzHaary něco jako příměří.
Nyní se už TzHaaři snaží navázat styky s okolím, ovšem stále moc nedůvěřují cizincům.
Společnost
Jak již bylo řečeno, společnost TzHaarů je kastovní. Rozlišují se čtyři vzájemně rovnoprávné a respektované kasty: TzHaar-Ket (bojovníci), TzHaar-Xil (lovci), TzHaar-Mej (vládci a duchovní), TzHaar-Hur (dělníci a řemeslníci); plus ga’alové stojící mimo kastovní systém.
TzHaaři ga’aly neuznávají jako sobě rovné, přesto jimi ani úplně neopovrhují. Problém je ten, že ga’alové se bez vzpomínek předků nemohou začlenit do společnosti, protože zkrátka nic neumí. Učit by je sice teoreticky šlo, ale jejich společnost takhle nefunguje – každý TzHaar vše potřebné umí už od narození a nikdo nezkoušel kohokoliv cokoliv učit už celá tisíciletí. Ga’alové tak žijí na ulicích (ze zbytků, co jim občas někdo hodí); než je jednou za čas nějaký TzHaar posbírá a pošle na smrt do Fight Pits. Z pohledu TzHaarů je to velkorysost, protože podle jejich kultury je zemřít tam ohromná čest. Sami ga’alové to tak vidí také (hlavně ale proto, že jim tak bylo řečeno).
Měna
http://www.rsko.cz/upload/up/67150_tokkul.png
TzHaaři mají svoji vlastní měnu, tokkuly. Jedná se o kousky obsidiánu ze zemřelých TzHaarů, který je pro ně cenný z toho důvodu, že obsahuje jejich vzpomínky (přestože je z něj nikdo neumí nijak získat).
Náboženství
TzHaaři věří, že vulkán, v němž žijí, je posvátný, protože legenda o jejich vzniku říká, že byli vyzvednuti z hlubin země na úsvitu času ve stejnou chvíli, jako on. Naopak ve chvíli, kdy se sopka zanoří zpět do země a přelije se přes ni chladný oceán, jejich svět skončí.
Přestože to nedávné objevení TokHaarů a rozhovor s nimi vyvrátilo, TzHaaři věří, že po smrti jejich duše odejde do nitra sopky, kde dostanou nový život.
Dále ještě ani ne tak uctívají jako boha, jako spíš bezmezně obdivují mocného strážce svého města, TzTok-Jada.
Jazyk
TzHaaři mají svůj vlastní starý jazyk, na který jsou velmi pyšní. Kvůli lidským návštěvníkům se sice naučili obecnou řeč, přesto ale spoustu věcí odmítají překládat, např. názvy jednotlivých kast, sopečných tvorů a většiny zbraní. Podle Dionysia (Wise old man) je důležité si při překladu uvědomit širší souvislosti – spíše emoce a pocity skryté za slovem, než jeho doslovný překlad (např. yt neznamená jen chladný; ale vše co s tím souvisí – led, mráz, zima, smrt…).
Malý slovník
Ak - klikatý / dvojče
E - ono / určitý člen
Ek - nůž, čepel
Em - palcát, kladivo
Haar - posvátný
Hur - řemeslník, stavitel / malý
Im - krumpáč
Jad - elementál
Jal - cizinec
Kal - vítěz
Ket - strážce / velký / tupý (= ne ostrý)
Kih - vzduch, křídlo, létat
Kl - my
Kot - ochránit, zachránit
Kul - hodnota
Mej - mág, magie, kněz / rodič
Mor - starý
Om - kyj, palice
Rek - mládě, mladý
Tal - tyč, hůl
Tok - tvrdý, kámen, materiál
Tz - hořet, spálit, oheň, teplý, život
Ul - kruh, prsten
Xil - lovec, nebezpečný, zabiják / ostrý
Xo - plus
Yt - zima, chlad, smrt
Zek - napadnout, ublížit, zranit
Zi - minus
Zo - prsten
Častá slovní spojení
JalYt – „studený cizinec“, ne TzHaar
TokKul – „tvrdá hodnota“, měna
TokTz – „tvrdý / živý / teplý kámen“, obsidián
TzHaar – „posvátný oheň“, jak název města, tak název druhu
Tz-Kih – „ohnivý letec“, druh netopýra žijící ve vulkánu (lze ho spatřit např. v Fight Caves)
TzTok-Jad – „obsidiánový elementál“, strážce města a nejlepší bojovník ve Fight Caves
Tok-Xil-Ket – nůž
Tok-Ket-Om – palice
Tok-Xil-Im – krumpáč
Tok-Ket-Em – palcát / kladivo
Tok-Mej-Tal – hůl
TokKul-Zo - tokkulový prsten
Početní systém
Početní systém TzHaarů se odvíjí z faktu, že mají 4 ruce a na každé z nich 3 prsty. Proto lze mluvit o „dvanáctkové soustavě“, přičemž jednotlivé číslice jsou vlastně znázornění, jak by TzHaar dané číslo napočítal na prstech. TzHaaři nemají nulu - nula není nic a tím pádem nemá smysl se jí zaobírat.
http://www.rsko.cz/upload/up/35648_Number.png
Podívejte se na číslo 1. Skládá se z dvou čar – horizontální znamená, kolik rukou je třeba na ukázání čísla a ta vertikální kolik je potřeba prstů (pro zkrácený zápis použiji 1:1). Proto se číslo 2 zapisuje 1(ruka):2(prsty) čarám; číslo tři 1:3 čarám a číslo 4, protože už došly prsty jedné ruky 2:1 (= první prst druhé ruky).
Stejným způsobem lze napočítat až do devíti. Číslo deset se od předchozího postupu liší pouze v tom, že jsou-li potřeba všechny čtyři ruce, TzHaaři místo čtyř čar píší X. Dál už je to stejné – 10 je X s jednou čarou, 11 se dvěma a 12 se třemi. Tím jsme vyčerpali zásobu končetin (nezmutovaného) TzHaara a další číslice se zapisují zase od začátku. Číslo 13 tak vypadá jako ++. Na to je potřeba si dávat pozor. Jedná-li se o víceciferné číslo větší než 12, vidíte sice za sebou dva znaky pro 1, ale kvůli tzhaarské dvanáctkové soustavě musíte k domnělému číslu přičíst ještě dvojku. Například ## tak není 55, nýbrž 57.
Z matematických operací lze uvést např. sčítání (Xo) a odčítání (Zi).
Kultura
Literatura
TzHaaři (obzvláště kasta Mej) jsou skvělými spisovateli, jak dokládá jejich rozsáhlá knihovna (viz níže). TzHaaři nepíší na papír, svá díla tesají do kamenů.
V TzHaaru lze nalézt také spoustu talentovaných dramatiků. Zde je uveden příklad jednoho strhujícího tzhaarského dramatu.
Třítokkulová opera
Scénář a režie: TzHaar-Hur-Brekt
V hlavních rolích:
TzHaar-Hur-Brekt jako vypravěč
TzHaar-Xil-Mor jako TokTz-Ket-Ek-Mack
TzHaar-Mej-Kol jako KetKul-Schmul
TzHaar-Ket-Jok jako TzHaar-Ket-Jenny
TzHaar-Hur-Klag jako TzHaar-Hur-Klag
Děj
(Opuštěné, prázdné obsidiánové pódium)
Vypravěč: A TzTok-Jad – má zuby. A nosí je v obličeji. A TokTz-Ket-Ek-Mack – má TokTz-Ket-Ek, ale TokTz-Ket-Ek nic nevidí. V horkém, ohnivě rudém dni leží mrtvý slabý JalYt v městě TzHaaru a mocný TzHaar vyjde zpoza rohu.
(TokTz-Ket-Ek-Mack vstoupí na scénu)
Vypravěč: Říkají mu TokTz-Ket-Ek-Mack.
(TokTz-Ket-Ek-Mack se otočí k publiku)
TokTz-Ket-Ek-Mack: Třes se přede mnou, JalYte!
Vypravěč: A KetKul-Schmul zůstává v ústraní.
(KetKul-Schmul přijde na scénu za TokTz-Ket-Ek-Macka)
Vypravěč: Nebo aspoň chce, aby si to všichni mysleli!
Vypravěč: Tak učinil ten bohatý TzHaar. A část jeho tokkulů má TokTz-Ket-Ek-Mack.
KetKul-Schmul: Ale daleko odsud!
Vypravěč: Čemuž nemohou přijít na kloub.
TokTz-Ket-Ek-Mack: TokTz-Ket-Ek-Mack je móc, moc chytrý!
Vypravěč: TzHaar-Ket-Jenny byla nalezena.
Vypravěč: S TokTz-Ket-Ekem v hrudi.
(TzHaar-Ket-Jenny vstoupí na scénu)
Vypravěč: Kompletně nezraněná!
Vypravěč: A na ztuhlé magma vejde TokTz-Ket-Ek-Mack, jenž o tomhle všem nemá tušení.
TzHaar-Ket-Jenny: Protože se bojí TzHaar-Ket-Jenny!
(TokTz-Ket-Ek-Mack se prudce otočí na TzHaar-Ket-Jenny)
TokTz-Ket-Ek-Mack: TokTz-Ket-Ek-Mack se nezalekne žádné kořisti!
TzHaar-Ket-Jenny: TzHaar-Ket-Jenny tě vyzývá na souboj!
TokTz-Ket-Ek-Mack: TzHaar-Ket-Jenny je mrtvá!
TzHaar-Ket-Jenny: Není!
Vypravěč: A pak oba dva zavřeli hubu!
Vypravěč: A velmi starý a moudrý TzHaar-Hur-Klag – jehož jméno každý zná…
( TzHaar-Hur-Klag připluje na scénu)
TzHaar-Hur-Klag: …pro jeho zručnost!
Vypravěč: Probudil se a necítil se zrovna nelépe.
TzHaar-Hur-Klag: Ale teď už je to lepší!
Vypravěč: TokTz-Ket-Ek-Macku, jaká je tvá cena?
TokTz-Ket-Ek-Mack: Za co?
TzHaar-Ket-Jenny: Jak to, že TokTz-Ket-Ek-Mack dostane tokkuly?
Vypravěč: Konec.
TokTz-Ket-Ek-Mack: Jaká cena?! TokTz-Ket-Ek-Mack není žádný obchodník!
TzHaar-Ket-Jenny: Nechtěj, aby tě TzHaar-Ket-Jenny srazila k zemi!
KetKul-Schmul: KetKul-Schmul chce tokkuly!
TzHaar-Hur-Klag: V téhle hře není dostatek TzHaar-Hurů!
Vypravěč: Konec!
Sochařství
http://www.rsko.cz/upload/up/69139_socha.png
TzHaaři jsou v práci s obsidiánem velice zruční a dokázali z něj vytvořit jednak mocné zbraně, tak propracované sochy.
TzHaar
TzHaar jako město je jedno z nejvíc roztahanějších měst v Gielinoru a pokud nevíte jistě, kudy jít, snadno se ztratíte, protože všechny chodby se na první pohled zdají vesměs stejné. Z velkolepého města je turistům přístupný jen jeho malý zlomek, vnitřní čtvrti jsou odděleny hlídanou branou na severu.
Vstup do města se nachází na jihu a nezbývá než pokračovat dál k hlavnímu náměstí. TzHaaři cizince tolerují a nedostanou-li záminku, nezaútočí.
http://www.rsko.cz/upload/up/34031_Main%20Plaza.png
http://www.rsko.cz/upload/up/9750_Gem%20shop.png
Základním orientačním bodem a srdcem celého TzHaaru je Main Plaza, hlavní náměstí a také trh; na kterém se nachází vše důležité. V jeho středu stojí TzHaar-Mej-Jeh a TzHaar-Mej-Ak, jedni z městských starších. Okolo se nachází mnoho obchodů – obchod s runami, se zbraněmi i s drahokamy, kde lze za astronomickou částku pořídit i vzácný onyx. Vše pouze v tokkulech.
http://www.rsko.cz/upload/up/76995_Knihovna.png
http://www.rsko.cz/upload/up/52629_Lihen.png
Kdo by chtěl projít TzHaar opravdu důkladně, ať pokračuje podél severní stěny na západ do knihovny (ale ať nečeká, že si nějak zvlášť počte), nebo na východ k tzhaaří líhni, která je přeplněná strážci schopnými zasáhnout, kdyby někdo zamýšlel vejce poškodit.
http://www.rsko.cz/upload/up/16865_Kuchyn.png
http://www.rsko.cz/upload/up/27166_Mine.png
Pod Main Plaza se nachází pec a kuchyň (neradno splést se), spolu s dolem na zlato/stříbro dál na JZ. Tím se vyčerpala méně zajímavá místa.
http://www.rsko.cz/upload/up/26721_Volcanic%20creatures.png
Fight Cave. Jeskyně sloužící jako gigantická aréna k prověření každé špetky schopností TzHaara. Jen ti největší bojovníci se dokážou probojovat přes všechny nepřátele až na konec – a takovým skutkem se jistě i zapíší mezi šampióny. Tzhaarští starší nedávno souhlasili s účastí cizinců, aby bylo na kom se rozcvičit.
http://www.rsko.cz/upload/up/81341_Fight%20Pits.png
Fight Pits. Mezi TzHaary nesmírně oblíbené zápasiště, mezi JalYty už méně. Uvnitř se pořádá něco ve stylu gladiátorských soubojů na život a na smrt. Zemřít uvnitř je považováno za obrovskou čest a případný vítěz získá nehynoucí slávu.
http://www.rsko.cz/upload/up/83627_mineX.png
Na východě města se nalézá na adamantit a mithril bohatý důl hojně využívaný TzHaary. K jeho dosažení ovšem musí případní zájemci obejít polovinu města, takže by se měli ujistit, že budou haldy surovin schopni efektivně odnášet. Pozor - TzHaarům by se rozhodně moc nezamlouvalo, kdyby jim jejich nerostné bohatství přišel těžit nějaký úplný cizinec - bude asi vhodné si nejdřív nějak získat jejich důvěru.
http://www.rsko.cz/upload/up/38123_Obsidian%20mine.png
Obsidiánový důl (také přístupný pouze z dalekého jihovýchodu města) pro JalYty nepřináší mnoho užitečného, pro TzHaary má však díky jejich zálibě v této hornině význam značný. Důl mimo samotné těžby slouží také jako útočiště pro mnoho různých existencí (např. šampión, který porazil TzTok-Jada s páskou přes oči; TzHaar-Hura, jenž doloval onyx a získal i mining skillcape (nějaký nekvalitní šunt ovšem - shořel při první koupeli v bazénu) a samozřejmě dramatika TzHaar-Hur-Brekta).
TokHaaři
Jen velmi málo je známo o starších příbuzných TzHaarů, TokHaarech (v překladu ‚posvátný kámen‘). Dle vlastních slov jejich současného vůdce TokHaar-Hoka vznikli v Elder Kiln (Prastaré peci) rukama „tvořitelů světa“ (= starších bohů) a jejich úkolem bylo vystavět pohoří Gielinoru. Po dokončení úkolu se vrátili, očekávajíce další instrukce. Jsou tak prakticky nejstarším známým živočišným druhem.
http://www.rsko.cz/upload/up/52475_Elder%20Kiln.png
Někteří TokHaaři se ovšem rozhodli nesetrvávat v Elder Kiln, prokopali si cestu vulkánem a založili město TzHaar. Zbylí TokHaaři těmito samozvanými „TzHaary“ opovrhují, protože se protiví svému původnímu účelu. Současně poukazují na jejich nepřirozenou, až odpornou podstatu.
Zemře-li TokHaar, posvátná láva držící je při životě splyne v jedno se zbylou lávou Elder Kiln a později TokHaar dostane nový život. Stejně tak cokoliv, co spadne do posvátné lávy, se s TokHaary spojí a sdílí s nimi vzpomínky. Vše tak zůstává pospolu a vcelku.
Naopak, zemře-li TzHaar, jeho vzpomínky jsou ztracené, nevytvořil-li před smrtí vejce, a už navždy zůstane uzavřený v tokkulech. Navíc se při procesu líhnutí může něco pokazit a vznikne tak ga’al.
TokHaaři si snad ještě více než jejich mladší příbuzní libují v bojích a šarvátkách (co taky dělat ty tisíce let na malém plochém balvanu obklopeném lávou) a dokonce v rámci zábavy dovolují těm nejschopnějším JalYtům se s nimi trochu pokočkovat.
Autor: Tom rrrr
http://www.rsko.cz/upload/up/45069_Tzhaar%20koncept.png
TzHaaři jsou zvláštní, moudrá, přísně kastovní společnost sídlící už tisíce let téměř výhradně jen v Karamjské sopce v rozlehlém podzemním městě jménem TzHaar (v překladu ‚posvátný oheň‘).
Popis
Jejich těla tvoří pouze čistý obsidián a láva, jež jim dává život a umožňuje pohyb. Mají genetickou paměť – každý TzHaar se rodí se vzpomínkami všech TzHaarů, kteří mu předcházeli, což z nich činí velice inteligentní druh. V průměru jsou dva metry vysocí, mají čtyři ruce a na každé tři prsty. Kupodivu se rodí z vajec a žijí neuvěřitelně dlouho. Živí se masem různých jeskynních zvířat.
TzHaaři mají velikou sílu a vrozenou odolnost proti ohni a nemocem (zkuste nakazit chřipkou kus kamene). Chodí po dvou, přičemž obvykle používají zbraně, nejčastěji obsidiánové, protože ty vydrží sopečný žár.
Ještě před smrtí snesou vejce, do kterého uzavřou své vzpomínky, a poté se rozpadnou na surový obsidián. Bez posvátné lávy se ovšem nemohou pohybovat a jsou v něm už navěky uvěznění.
V posledních letech se „porodnost“ začala drasticky snižovat, až mají někteří TzHaaři strach, že druh směřuje k vyhynutí. K vyklubání vejce je navíc potřeba správná teplota a není-li udržována, může se stát, že se narodí tvor zvaný ga’al – bytost bez vzpomínek po předcích.
Historie
O tzhaarské historii se toho moc najít nedá. S jistotou existovali už poté, co Guthix vytvořil v Prvním věku vulkán, možná ale už někde přebývali i dříve. Žili si tiše a v poklidu svým životem izolováni od vnějšího dění (např. God Wars, kterých se z nich zúčastnila jen nepatrná hrstka).
První skutečný kontakt s okolním světem navázali až ve Čtvrtém věku, kdy se setkali s varrockým urozeným dobrodruhem Samuelem Scourduelem, který na TzHaary omylem natrefil při průzkumu Karamjy (polomrtvý hlady a vyperpáním z horka). Zpočátku si myslel, že se jedná o pouhé sochy, čekalo ho ovšem překvapení. Rychle vystřízlivěl i z myšlenky, že jsou TzHaaři jen neinteligentní zvířata, když se de facto stal osobním mazlíčkem TzHaar-Hur-Ix. TzHaarce ovšem péče o něj moc nešla (nedocházelo jí, že musí mít kapku jiný jídelníček než běžný TzHaar) a tak se Samuel rozhodl utéct. To se mu s pomocí vlastnoručně zbudovaného obsidiánového žebříku povedlo a mohl tak svět o TzHaarech informovat.
V Pátém věku, před 104 lety, TzHaar bez příčiny napadli místní lesser démoni. Přestože se jim nepovedlo dostat do města, zničili původní vchod do TzHaaru (velmi podobný tomu současnému) a mnoho let tak do TzHaaru vedl pouhý holý tunel. Od této tkzv. Bitvy o TzHaar mezi sebou drží démoni s TzHaary něco jako příměří.
Nyní se už TzHaaři snaží navázat styky s okolím, ovšem stále moc nedůvěřují cizincům.
Společnost
Jak již bylo řečeno, společnost TzHaarů je kastovní. Rozlišují se čtyři vzájemně rovnoprávné a respektované kasty: TzHaar-Ket (bojovníci), TzHaar-Xil (lovci), TzHaar-Mej (vládci a duchovní), TzHaar-Hur (dělníci a řemeslníci); plus ga’alové stojící mimo kastovní systém.
TzHaaři ga’aly neuznávají jako sobě rovné, přesto jimi ani úplně neopovrhují. Problém je ten, že ga’alové se bez vzpomínek předků nemohou začlenit do společnosti, protože zkrátka nic neumí. Učit by je sice teoreticky šlo, ale jejich společnost takhle nefunguje – každý TzHaar vše potřebné umí už od narození a nikdo nezkoušel kohokoliv cokoliv učit už celá tisíciletí. Ga’alové tak žijí na ulicích (ze zbytků, co jim občas někdo hodí); než je jednou za čas nějaký TzHaar posbírá a pošle na smrt do Fight Pits. Z pohledu TzHaarů je to velkorysost, protože podle jejich kultury je zemřít tam ohromná čest. Sami ga’alové to tak vidí také (hlavně ale proto, že jim tak bylo řečeno).
Měna
http://www.rsko.cz/upload/up/67150_tokkul.png
TzHaaři mají svoji vlastní měnu, tokkuly. Jedná se o kousky obsidiánu ze zemřelých TzHaarů, který je pro ně cenný z toho důvodu, že obsahuje jejich vzpomínky (přestože je z něj nikdo neumí nijak získat).
Náboženství
TzHaaři věří, že vulkán, v němž žijí, je posvátný, protože legenda o jejich vzniku říká, že byli vyzvednuti z hlubin země na úsvitu času ve stejnou chvíli, jako on. Naopak ve chvíli, kdy se sopka zanoří zpět do země a přelije se přes ni chladný oceán, jejich svět skončí.
Přestože to nedávné objevení TokHaarů a rozhovor s nimi vyvrátilo, TzHaaři věří, že po smrti jejich duše odejde do nitra sopky, kde dostanou nový život.
Dále ještě ani ne tak uctívají jako boha, jako spíš bezmezně obdivují mocného strážce svého města, TzTok-Jada.
Jazyk
TzHaaři mají svůj vlastní starý jazyk, na který jsou velmi pyšní. Kvůli lidským návštěvníkům se sice naučili obecnou řeč, přesto ale spoustu věcí odmítají překládat, např. názvy jednotlivých kast, sopečných tvorů a většiny zbraní. Podle Dionysia (Wise old man) je důležité si při překladu uvědomit širší souvislosti – spíše emoce a pocity skryté za slovem, než jeho doslovný překlad (např. yt neznamená jen chladný; ale vše co s tím souvisí – led, mráz, zima, smrt…).
Malý slovník
Ak - klikatý / dvojče
E - ono / určitý člen
Ek - nůž, čepel
Em - palcát, kladivo
Haar - posvátný
Hur - řemeslník, stavitel / malý
Im - krumpáč
Jad - elementál
Jal - cizinec
Kal - vítěz
Ket - strážce / velký / tupý (= ne ostrý)
Kih - vzduch, křídlo, létat
Kl - my
Kot - ochránit, zachránit
Kul - hodnota
Mej - mág, magie, kněz / rodič
Mor - starý
Om - kyj, palice
Rek - mládě, mladý
Tal - tyč, hůl
Tok - tvrdý, kámen, materiál
Tz - hořet, spálit, oheň, teplý, život
Ul - kruh, prsten
Xil - lovec, nebezpečný, zabiják / ostrý
Xo - plus
Yt - zima, chlad, smrt
Zek - napadnout, ublížit, zranit
Zi - minus
Zo - prsten
Častá slovní spojení
JalYt – „studený cizinec“, ne TzHaar
TokKul – „tvrdá hodnota“, měna
TokTz – „tvrdý / živý / teplý kámen“, obsidián
TzHaar – „posvátný oheň“, jak název města, tak název druhu
Tz-Kih – „ohnivý letec“, druh netopýra žijící ve vulkánu (lze ho spatřit např. v Fight Caves)
TzTok-Jad – „obsidiánový elementál“, strážce města a nejlepší bojovník ve Fight Caves
Tok-Xil-Ket – nůž
Tok-Ket-Om – palice
Tok-Xil-Im – krumpáč
Tok-Ket-Em – palcát / kladivo
Tok-Mej-Tal – hůl
TokKul-Zo - tokkulový prsten
Početní systém
Početní systém TzHaarů se odvíjí z faktu, že mají 4 ruce a na každé z nich 3 prsty. Proto lze mluvit o „dvanáctkové soustavě“, přičemž jednotlivé číslice jsou vlastně znázornění, jak by TzHaar dané číslo napočítal na prstech. TzHaaři nemají nulu - nula není nic a tím pádem nemá smysl se jí zaobírat.
http://www.rsko.cz/upload/up/35648_Number.png
Podívejte se na číslo 1. Skládá se z dvou čar – horizontální znamená, kolik rukou je třeba na ukázání čísla a ta vertikální kolik je potřeba prstů (pro zkrácený zápis použiji 1:1). Proto se číslo 2 zapisuje 1(ruka):2(prsty) čarám; číslo tři 1:3 čarám a číslo 4, protože už došly prsty jedné ruky 2:1 (= první prst druhé ruky).
Stejným způsobem lze napočítat až do devíti. Číslo deset se od předchozího postupu liší pouze v tom, že jsou-li potřeba všechny čtyři ruce, TzHaaři místo čtyř čar píší X. Dál už je to stejné – 10 je X s jednou čarou, 11 se dvěma a 12 se třemi. Tím jsme vyčerpali zásobu končetin (nezmutovaného) TzHaara a další číslice se zapisují zase od začátku. Číslo 13 tak vypadá jako ++. Na to je potřeba si dávat pozor. Jedná-li se o víceciferné číslo větší než 12, vidíte sice za sebou dva znaky pro 1, ale kvůli tzhaarské dvanáctkové soustavě musíte k domnělému číslu přičíst ještě dvojku. Například ## tak není 55, nýbrž 57.
Z matematických operací lze uvést např. sčítání (Xo) a odčítání (Zi).
Kultura
Literatura
TzHaaři (obzvláště kasta Mej) jsou skvělými spisovateli, jak dokládá jejich rozsáhlá knihovna (viz níže). TzHaaři nepíší na papír, svá díla tesají do kamenů.
V TzHaaru lze nalézt také spoustu talentovaných dramatiků. Zde je uveden příklad jednoho strhujícího tzhaarského dramatu.
Třítokkulová opera
Scénář a režie: TzHaar-Hur-Brekt
V hlavních rolích:
TzHaar-Hur-Brekt jako vypravěč
TzHaar-Xil-Mor jako TokTz-Ket-Ek-Mack
TzHaar-Mej-Kol jako KetKul-Schmul
TzHaar-Ket-Jok jako TzHaar-Ket-Jenny
TzHaar-Hur-Klag jako TzHaar-Hur-Klag
Děj
(Opuštěné, prázdné obsidiánové pódium)
Vypravěč: A TzTok-Jad – má zuby. A nosí je v obličeji. A TokTz-Ket-Ek-Mack – má TokTz-Ket-Ek, ale TokTz-Ket-Ek nic nevidí. V horkém, ohnivě rudém dni leží mrtvý slabý JalYt v městě TzHaaru a mocný TzHaar vyjde zpoza rohu.
(TokTz-Ket-Ek-Mack vstoupí na scénu)
Vypravěč: Říkají mu TokTz-Ket-Ek-Mack.
(TokTz-Ket-Ek-Mack se otočí k publiku)
TokTz-Ket-Ek-Mack: Třes se přede mnou, JalYte!
Vypravěč: A KetKul-Schmul zůstává v ústraní.
(KetKul-Schmul přijde na scénu za TokTz-Ket-Ek-Macka)
Vypravěč: Nebo aspoň chce, aby si to všichni mysleli!
Vypravěč: Tak učinil ten bohatý TzHaar. A část jeho tokkulů má TokTz-Ket-Ek-Mack.
KetKul-Schmul: Ale daleko odsud!
Vypravěč: Čemuž nemohou přijít na kloub.
TokTz-Ket-Ek-Mack: TokTz-Ket-Ek-Mack je móc, moc chytrý!
Vypravěč: TzHaar-Ket-Jenny byla nalezena.
Vypravěč: S TokTz-Ket-Ekem v hrudi.
(TzHaar-Ket-Jenny vstoupí na scénu)
Vypravěč: Kompletně nezraněná!
Vypravěč: A na ztuhlé magma vejde TokTz-Ket-Ek-Mack, jenž o tomhle všem nemá tušení.
TzHaar-Ket-Jenny: Protože se bojí TzHaar-Ket-Jenny!
(TokTz-Ket-Ek-Mack se prudce otočí na TzHaar-Ket-Jenny)
TokTz-Ket-Ek-Mack: TokTz-Ket-Ek-Mack se nezalekne žádné kořisti!
TzHaar-Ket-Jenny: TzHaar-Ket-Jenny tě vyzývá na souboj!
TokTz-Ket-Ek-Mack: TzHaar-Ket-Jenny je mrtvá!
TzHaar-Ket-Jenny: Není!
Vypravěč: A pak oba dva zavřeli hubu!
Vypravěč: A velmi starý a moudrý TzHaar-Hur-Klag – jehož jméno každý zná…
( TzHaar-Hur-Klag připluje na scénu)
TzHaar-Hur-Klag: …pro jeho zručnost!
Vypravěč: Probudil se a necítil se zrovna nelépe.
TzHaar-Hur-Klag: Ale teď už je to lepší!
Vypravěč: TokTz-Ket-Ek-Macku, jaká je tvá cena?
TokTz-Ket-Ek-Mack: Za co?
TzHaar-Ket-Jenny: Jak to, že TokTz-Ket-Ek-Mack dostane tokkuly?
Vypravěč: Konec.
TokTz-Ket-Ek-Mack: Jaká cena?! TokTz-Ket-Ek-Mack není žádný obchodník!
TzHaar-Ket-Jenny: Nechtěj, aby tě TzHaar-Ket-Jenny srazila k zemi!
KetKul-Schmul: KetKul-Schmul chce tokkuly!
TzHaar-Hur-Klag: V téhle hře není dostatek TzHaar-Hurů!
Vypravěč: Konec!
Sochařství
http://www.rsko.cz/upload/up/69139_socha.png
TzHaaři jsou v práci s obsidiánem velice zruční a dokázali z něj vytvořit jednak mocné zbraně, tak propracované sochy.
TzHaar
TzHaar jako město je jedno z nejvíc roztahanějších měst v Gielinoru a pokud nevíte jistě, kudy jít, snadno se ztratíte, protože všechny chodby se na první pohled zdají vesměs stejné. Z velkolepého města je turistům přístupný jen jeho malý zlomek, vnitřní čtvrti jsou odděleny hlídanou branou na severu.
Vstup do města se nachází na jihu a nezbývá než pokračovat dál k hlavnímu náměstí. TzHaaři cizince tolerují a nedostanou-li záminku, nezaútočí.
http://www.rsko.cz/upload/up/34031_Main%20Plaza.png
http://www.rsko.cz/upload/up/9750_Gem%20shop.png
Základním orientačním bodem a srdcem celého TzHaaru je Main Plaza, hlavní náměstí a také trh; na kterém se nachází vše důležité. V jeho středu stojí TzHaar-Mej-Jeh a TzHaar-Mej-Ak, jedni z městských starších. Okolo se nachází mnoho obchodů – obchod s runami, se zbraněmi i s drahokamy, kde lze za astronomickou částku pořídit i vzácný onyx. Vše pouze v tokkulech.
http://www.rsko.cz/upload/up/76995_Knihovna.png
http://www.rsko.cz/upload/up/52629_Lihen.png
Kdo by chtěl projít TzHaar opravdu důkladně, ať pokračuje podél severní stěny na západ do knihovny (ale ať nečeká, že si nějak zvlášť počte), nebo na východ k tzhaaří líhni, která je přeplněná strážci schopnými zasáhnout, kdyby někdo zamýšlel vejce poškodit.
http://www.rsko.cz/upload/up/16865_Kuchyn.png
http://www.rsko.cz/upload/up/27166_Mine.png
Pod Main Plaza se nachází pec a kuchyň (neradno splést se), spolu s dolem na zlato/stříbro dál na JZ. Tím se vyčerpala méně zajímavá místa.
http://www.rsko.cz/upload/up/26721_Volcanic%20creatures.png
Fight Cave. Jeskyně sloužící jako gigantická aréna k prověření každé špetky schopností TzHaara. Jen ti největší bojovníci se dokážou probojovat přes všechny nepřátele až na konec – a takovým skutkem se jistě i zapíší mezi šampióny. Tzhaarští starší nedávno souhlasili s účastí cizinců, aby bylo na kom se rozcvičit.
http://www.rsko.cz/upload/up/81341_Fight%20Pits.png
Fight Pits. Mezi TzHaary nesmírně oblíbené zápasiště, mezi JalYty už méně. Uvnitř se pořádá něco ve stylu gladiátorských soubojů na život a na smrt. Zemřít uvnitř je považováno za obrovskou čest a případný vítěz získá nehynoucí slávu.
http://www.rsko.cz/upload/up/83627_mineX.png
Na východě města se nalézá na adamantit a mithril bohatý důl hojně využívaný TzHaary. K jeho dosažení ovšem musí případní zájemci obejít polovinu města, takže by se měli ujistit, že budou haldy surovin schopni efektivně odnášet. Pozor - TzHaarům by se rozhodně moc nezamlouvalo, kdyby jim jejich nerostné bohatství přišel těžit nějaký úplný cizinec - bude asi vhodné si nejdřív nějak získat jejich důvěru.
http://www.rsko.cz/upload/up/38123_Obsidian%20mine.png
Obsidiánový důl (také přístupný pouze z dalekého jihovýchodu města) pro JalYty nepřináší mnoho užitečného, pro TzHaary má však díky jejich zálibě v této hornině význam značný. Důl mimo samotné těžby slouží také jako útočiště pro mnoho různých existencí (např. šampión, který porazil TzTok-Jada s páskou přes oči; TzHaar-Hura, jenž doloval onyx a získal i mining skillcape (nějaký nekvalitní šunt ovšem - shořel při první koupeli v bazénu) a samozřejmě dramatika TzHaar-Hur-Brekta).
TokHaaři
Jen velmi málo je známo o starších příbuzných TzHaarů, TokHaarech (v překladu ‚posvátný kámen‘). Dle vlastních slov jejich současného vůdce TokHaar-Hoka vznikli v Elder Kiln (Prastaré peci) rukama „tvořitelů světa“ (= starších bohů) a jejich úkolem bylo vystavět pohoří Gielinoru. Po dokončení úkolu se vrátili, očekávajíce další instrukce. Jsou tak prakticky nejstarším známým živočišným druhem.
http://www.rsko.cz/upload/up/52475_Elder%20Kiln.png
Někteří TokHaaři se ovšem rozhodli nesetrvávat v Elder Kiln, prokopali si cestu vulkánem a založili město TzHaar. Zbylí TokHaaři těmito samozvanými „TzHaary“ opovrhují, protože se protiví svému původnímu účelu. Současně poukazují na jejich nepřirozenou, až odpornou podstatu.
Zemře-li TokHaar, posvátná láva držící je při životě splyne v jedno se zbylou lávou Elder Kiln a později TokHaar dostane nový život. Stejně tak cokoliv, co spadne do posvátné lávy, se s TokHaary spojí a sdílí s nimi vzpomínky. Vše tak zůstává pospolu a vcelku.
Naopak, zemře-li TzHaar, jeho vzpomínky jsou ztracené, nevytvořil-li před smrtí vejce, a už navždy zůstane uzavřený v tokkulech. Navíc se při procesu líhnutí může něco pokazit a vznikne tak ga’al.
TokHaaři si snad ještě více než jejich mladší příbuzní libují v bojích a šarvátkách (co taky dělat ty tisíce let na malém plochém balvanu obklopeném lávou) a dokonce v rámci zábavy dovolují těm nejschopnějším JalYtům se s nimi trochu pokočkovat.
Obrázky jsem musel nahradit odkazy.
True story
